Bojoví psi

Zamyšlení nad současnou společenskou diskuzí

Jak dál s bojovými psy ?

Je čas upravit řády výcviku
Demonstrace
Petice JEDEN METR

POZOR PETIČNÍ AKCE JIŽ SKONČILA !!!

Je čas upravit řády výcviku

Mirek Stehno

Pod dojmem posledních událostí ve světě velkých psů, zase přicházím se svou troškou poučeného laika do názorového mlýna, jsa majitelem jednoho takového urostlého jedince. Bekky je můj i náš první pes a pořizovali jsme si jí se ženou hlavně jako společnici pro vyplnění mezery v rodině po odchodu syna na vysokou školu, jako protiváhu proti vznikajícímu stereotypu středního věku, jako donucovací sportovní prostředek i jako hlídače k rodinnému domku.

Rotvajlera jako plemeno jsem znal z pár letmých setkání a spíše z obrázků a hlavně knihy pana doktora Sedláře. Stojí tam : pes silného charakteru, náročný na pohyb, rodinný pes. To bylo přesně to, co jsme si představovali a ke všemu ještě to byla láska na první pohled, protože, to mě nikdo nepřesvědčí, rotvajleří kukuč je prostě srdeční záležitost. Takže rotvík. Tedy rotvice.

S tím stereotypem to bylo přesné, nabourala ho ihned a stoprocentně, alespoň u mě. Naše rotvajlerka Bekky byla od malička pěkná dračice, její "hry" byly bolestivé a já ze začátku tápal, jak na ní a jestli je to normální, protože znalosti byly hlavně vyčtené a zkušenosti minimální. Musel jsem oprášit vzpomínky na výchovu syna, protože důslednost ve výchově je podle mě stejná u dětí stejně jako u psů, četl jsem rady z publikací a byl jsem vděčný za všechny rady. Postupně se mi podařilo ze štěněcí rošťandy, která na mě vyjížděla, když našla něco dobrého a nenechala si to vzít, která si do žrádla taky nenechala sáhnout a její reakce byly naprosto zuřivé a dost krvácivé, vychovat o něco poslušnější rotvajleří slečnu (17 měsíců), která má po svodu dorostu a cviky poslušnosti ovládá obstojně (ještě to přivolání, aby bylo stoprocentní) a která si nechá ode mně cokoli vzít, i když je pravda, že občas přitom zavrčí, ale to se už musí i to vrčení rozeznávat na to neškodné a na to, za které se musí vytrestat (kůže za krkem, "sedni" a teprve po chvíli zase "vezmi").

Naučili jsme se zkrátka spolu všichni žít a respektovat a o to mě hlavně šlo. Od začátku jsme věděli, že chceme opravdu hlavně společnici. Vychovanou, patřičně poslušnou a nás respektující, ale i psí osobnost, která je svá, vyrovnaná, se smyslem pro humor a rošťáctví. A taková ta naše Bekky, myslím, už teď začíná být. Je mi jasné, že to soužití musí být o soustavné chápavé výchově a že nepůjde o uzavřený proces, ale s tím ten, kdo si pořídí rotvajlera musí počítat. Jsem však nejistý v otázce jiné, v současné době hodně diskutované jak mezi odbornou veřejností, tak i v médiích. Bojoví psi. Definice zavádějící a špatná, ale ujala se (jako Česko) a je potřeba s ní počítat. Vím, že nemám doma bojového psa. Bekky není k tomu vedená, od malička jsem jí nechával při procházkách hladit od cizích lidí i dětí, chodím s ní do města mezi lidi, k návštěvám je vysloveně přátelská až mazlivá (zvláště když návštěva přijede znovu po delší době a ona je pozná, to mají počůrané boty samou radostí), ale zároveň vím, že svoje teritorium si hlídá nekompromisně a někteří lidé se jí prostě nelíbí a ona jim to dá znát (většinou se nelíbí i mě). To má vrozené, s tím musím počítat a korigovat její chování, protože já jsem ten, kdo za ní odpovídá. A tak se oklikou dostávám k tomu, o čem chci vlastně psát a na co zatím neznám uspokojivou odpověď. Výcvik obrany, zkoušky z výkonu, obrana při bonitaci (klubová podmínka pro uchovnění). Vycházím z toho, co jsem už popsal, chci psí spolehlivou společnici. Nepotřebuji tvrdého obranáře, který mi při malém náznaku úderu (přátelské poplácání) kousne kamaráda. Ale na druhé straně bych chtěl Bekky dopřát radost z potomstva, a to z potomstva s průkazem původu. A tady právě narážím na nutnost výcviku obrany.

Cituji z bonitačního řádu Rottweiler klubu ČR :

Chování jedince se hodnotí za těchto podmínek:
- psovod se vzdálí spolu s pomocníkem do úkrytu. Je-li psovod i pomocník v úkrytu, posoudí se lhostejnost psa k výstřelům o přiměřené síle.
- pomocník vycházeje z úkrytu na sebe upozorní psa a prochází bezprostředně okolo uvázaného psa. Po projití 8-10 m se pomocník na pokyn rozhodčího obrátí a podnikne na psa útok s náznaky úderu do výše prsou. Útok probíhá až do vzájemného kontaktu pomocníka se psem. Před útokem pomocník na sebe psa upozorní přiměřeným hlasovým projevem. Při tomto bodu posuzování je třeba postupovat zvláště citlivě, aby nedošlo ke zrazení psa. Při bázlivé reakci psa pomocník útok nedokončí.
10.2. Pro upřesnění povahových vlastností se provádí povinně hladké a kontrolní zadržení s náznaky úderu na vzdálenost 30 metrů. Při obou těchto zkouškách se nehodnotí technika kousání a zákus.

Tedy žádné sportovní hodnocení, jedná se o cvičení útoku na člověka. Pes uvázaný u kolíku je hodnocen za napadení člověka bez obranných pomůcek, který jen tak utíká okolo...
Nechtěl bych, aby mi Bekky napadla dítě, které běží okolo ní, když je uvázaná třeba před obchodem. Vím, že mi bude namítnuto, obrana je cvičena na základě kořistnického pudu a že pes jde za peškem, za rukávem, ne na člověka. Nenalháváme si něco ? Vždyť přece jen na cvičištích, které znám, je výcvik prováděn na základě prvotního rozdráždění psa na člověka, na vydráždění zuřivosti za utíkajícím figurantem. Možná, že jinde provádějí sportovní kynologii opravdu v souladu s radostnou hrou psa na kořist, ale z vlastní zkušenosti (nemám jich pravda mnoho v této oblasti) takové cvičiště neznám.
A tady právě je otázka, zda pes, kterého nadále majitel nechce cvičit ve výkonu, nechce sbírat zetvéčka, ipa a šuc hundy, ale chce se věnovat chovu a vystavování, musí procházet tímto výcvikem obrany.
Není čas upravit řády a odstranit diskriminaci psů více vedených jako společenští tím, že pro uchovnění nebude zkoušení obrany podmínkou ? Již to rozdělení na pracovní plemena a ostatní. Já si nepořídil pracovního psa, já mám psí společnici a kamarádku. Nepíšu tento příspěvek proto, že naše Bekky špatně kouše a že se jí do toho vysloveně nechce, ale proto, že se do toho nechce ani mně. Návody figurantů jako :"Musíš být na mě taky naštvaný, aby to ta fena cítila, vydáždi jí, chyť jí za slabinu, povzbuzuj ji !" - proč, k čemu ?! Já jsem přesvědčen, že ta obrana vlastní smečky je v ní, že není proč v ní probouzet větší šelmu než je a že to je v současné době a v současném společenském ovzduší dokonce i proti ní samotné. Podle mého nás "společenská poptávka" k tomu dříve nebo později dovede. Ale aby to "později" nebylo pozdě.

To je z mé strany společníka rottweilerky Bekky, členky Rottweiler klubu ČR (a chtěl bych, aby jí zůstala i nadále) k tématice "bojových psů" zatím všechno. Pohled trochu jiným zorným úhlem majitele psa než jsem zatím četl všechny příspěvky majitelů psů velkých plemen, které byly převážně rozhořčeného a ukřivděného rázu a obhajovaly i vysvětlovaly výcvik obrany jako něco přirozeného a pro psa prospěšného.

Takto to ale vidím a cítím já. Mirek Stehno & Bekky - Chotěboř

bekky3.jpg (20897 bytes)

Vážení společníci i příznivci našich psích kamarádů, dovoluji si Vás touto formou oslovit ve věci petice proti návrhu "protipsího" zákona č.j.805 poslanců Kořistky a Šojdrové. Činím tak v době, kdy českou společností hýbe jiná petice - vrcholí zápas o nezávislost ČT, o demokratické principy v naší zemi, o důvěru v námi zvolené zástupce v parlamentu. Naše petice s tou o České televizi zdánlivě nesouvisí. Ale pouze zdánlivě. I v tomto případě jde o politiku, o dokazování si moci manipulovat ostatními, o populistické svezení se na vlně emocí, i zde jde o demokracii. V současné době slyšíme ty, kteří se chtějí zakopat na chutných prebendách, horovat za dodržování zákonnosti - pilíři to demokracie. Ano, dodržování zákonů je potřebné a pro chod společnosti nezastupitelné. Ale co když jsou ty zákony špatné ? Co když si je vymyslely chytré hlavinky v parlamentu už s úmyslem jejich zneužití ? Jak již bylo napsáno jinde - ve jménu zákona nám pan Kožený nadzvedl stavidlo, ve jménu zákona padaly banky jedna za druhou, ve jménu zákona se měnily kapaliny jedna ve druhou, ve jménu zákona privatizace se kradlo jen se kouřilo. A co se dělo ? Slyšeli jsme jen : "Nedá se dělat nic, zákony nebyly porušeny" ! ale přece, když jsou ty zákony špatné, je třeba je změnit ! A když k tomu nemají poslanci dosti vůle, musí nastoupit petice, stávky, občanská neposlušnost. Že to do demokratické společnosti nepatří ? Asi je ta naše demokracie opravdu jenom "jako" a potom to potřebuje !
V případě návrhu "protipsího" zákona lze budoucí nespravedlnosti, která všem neměří stejným metrem a osobuje si určit který pes je špatný a který ne a dává tuto nebezpečnou zbraň do ruky ministerského úředníka, zabránit, je ještě čas. Čas na vyjádření nesouhlasu. Hlasitého, početného a cíleného tak, aby tento návrh zákona nebyl puštěn sněmovnou do druhého čtení. Přečtěte si návrh zákona a pochopíte, že jde o další zahuštění pravomoci úředníků, zneužitelné, zbytečné, neboť uplatněním stávajících právních norem lze všem nešvarům okolo chovu psů, i těch takzvaně "bojových", vyplývajících z toho, že někteří lidé těchto psů zneužívají nebo je nezvládají, toho stejně dobře dosáhnout.
Nabízí se zde analogie s vlastnictvím automobilů - víme, že na silnicích lze jezdit 90 km/hodinu (dálnice 120), poté se jízda stává nebezpečnou (jinak by zákon přece omezení neobsahoval) a stejně se vyrábějí a prodávají bez omezení vozy dosahující daleko vyšší rychlosti. Tato auta jsou logicky nebezpečnější než auta pomalá, ale pouze v rukou nezodpovědného řidiče. Presumpce neviny platí i zde a trest přichází až při zjištění porušení zákona pravomocnými orgány. A tak by tomu mělo být i v případě chovu psů. Nelze od stolu rozhodnout, která plemena vlastně odsoudit k likvidaci, nelze si hrát na boha.
Ano, když metr, tak jeden a stejný pro všechny a na všechna porušení.
Proto Vás všechny psí příznivce žádám o vyslovení podpory a o podepsání tiskové formy v petičních centrech. Podrobnosti a odkazy, stejně jako vyjádření Českomoravské kynologické unie najdete v tomto článku níže.
A ještě maličkost na závěr - nehledejte prosím v mém příspěvku snahu podobnou snaze pánů poslanců, a to již zmiňovanou snahu svésti se, v tomto případě na vlně petiční v souvislosti s ČT, tak tomu není. Již proto ne, že záležitost naší petice se rozjela ještě před krizí v ČT. Děkuji a ještě jednou vás prosím za naše ohrožené psí kamarády - měřme stejným metrem !
Mirek Stehno

Návrh Zákona o chovu psů

O Vánocích je zvykem hovořit jako o svátcích klidu. Zákon o chovu psů, který spolu s dalšími poslanci předložil pan poslanec Kořistka řadě kynologů určitě klidné Vánoce nepřipravil. Některých našich psů nebo spíše plemen se zákon týká jmenovitě, je ale třeba vzít v úvahu i skutečnost, že zákon, tak jak je postaven ohrožuje kynologii jako celek. Víme, co se v této oblasti děje v zahraničí a také víme, jak vypadají tam platné zákony a jaký mají praktický efekt. Ve snaze zabránit návrhům podobných zákonů se obrátila ČMKU na vedoucí činitele parlamentu i na poslanecké kluby. Reakce byly, až na drobné vyjímky z našeho pohledu pozitivní. Česká legislativa ale je taková, jaká je. A proto není v možnosti jednotlivých lidí ani institucí zabránit určitému poslanci podání jakéhokoliv návrhu zákona. V tomto případě se k činu rozhodl pan poslanec Kořistka, návrh zpracoval , získal podpisy i dalších poslanců a návrh podal. V materiálech parlamentu je zařazen pod číslem 805. Zástupci ČMKU s panem poslancem Kořistkou v době přípravy zákona jednali. Nebyli sami, jednání se zúčastnili i zástupci Státní veterinární správy, Ústřední komise na ochranu zvířat proti týrání, Českého kynologického svazu a Komory veterinárních lékařů. Všichni jsme zastávali stejné stanovisko: " Jakýkoliv nový zákon je zcela zbytečný, stávající zákony jsou schopny postihnout vše, co se této problematiky týká. Navrhovaný zákon je nesmyslný ve své podstatě, protože v úvodní části zakotvené vymezovací pojmy jsou v praxi neprokazatelné a celý zákon tedy nerealizovatelný". Je smutné, že pan poslanec odmítl připomínky odborníků a je na voličích jeho i dalších pod zákonem podepsaných poslanců, jak na takový přístup zareagují. Návrh zákona obsahuje slušně řečeno nesmyslná ustanovení týkající se všech psů. Určitě nás to bolí a trápí, protože představa mopse nebo čivavy s náhubkem a na vodítku je smutná. Je ale na zvážení, do jaké míry je rozumné napadat jednotlivosti, když základním problém tvoří skutečnost, že nesmyslný a nerealizovatelný je zákon jako celek.
O dalším osudu zákona budou rozhodovat poslanci, vyjádřit se k němu musí i vláda. ČMKU napsala svoje stanovisko k zákonu vládě a opět oslovuje jednotlivé poslance. ČMKU může do určité míry jednat po oficiální stránce. Hodně by ale mohli ovlivnit i řadoví kynologové. Všichni poslanci mají své kanceláře a mají adresy, na kterých je lze kontaktovat. Své by do problému mohli říci i zastupitelé na úrovni obcí a krajů. Oslovme je !Je ale třeba hovořit věcně, v rámci možností bez emocí a používat argumenty, na které slyší i ti, kteří psa nemají a asi nikdy mít nebudou. Mezi zásadní argumenty např patří že :
- Česká republika nepotřebuje zákon o psech, stávající legislativa plně vše potřebné postihuje
- skutečnost, že nejsou stávající zákony využívány určitě nezmění zákon nový
- návrh zákona operuje s pojmy, které jsou z praktického hlediska neprokazatelné a tedy i nepoužitelné ( kdo prokáže, kterých plemen a v jakém poměru je určitý jedinec kříženec?)
- návrh zákona staví na činnosti, která je v jiných zákonech zakázána (výcvik psa k boji)
- pokud se naši zákonodárci orientují podle zákonů platných v jiných státech, měli by si také ověřit jejich dopad v praxi a např. výsledky soudů, které v jednotlivých státech v této oblasti probíhají
- zákon hovoří o finančním přínosu, který by jeho realizace přinesla státu i obcím. Zcela jednoduše lze odhadnout, že by skutečnost byla naprosto odlišná a nejednalo by se o zisk, ale o značné náklady. Nejsou obecní rozpočty už bez zákona o psech víc než napnuté ?
Kynologové nemusí přesvědčovat sami sebe o tom, že navrhovaný zákon je nesmyslný. Je ale třeba o tom přesvědčit nejen poslance, ale do určité míry i nekynologickou veřejnost. Objevují se určité aktivity typu peticí a demonstrací. Je dobře, že kynologický národ nezůstává lhostejný. Je ale třeba zvažovat dopad podobných akcí. Určitě by celé věci nepomohly titulky typu " x psů znečistilo prostranství před parlamentem."
Všichni si určitě přejeme, aby návrh zákona nepřežil první čtení v parlamentu. Je ale třeba brát v úvahu, že tak, jak nás zkušenost učí ( viz zákony týkající se dětské adopce) nemusí být názor odborníků při tvorbě zákona tím nejdůležitějším. Zákon je věc politická a proto je třeba , tak jak bylo výše uvedeno, oslovit co nejvíce poslanců a přesvědčit je o tom, že i kynologové jsou voliči ( a není jich málo) , že ani kynologové nechtějí mít ve svém okolí psy se závadným chováním, že i kynologům vadí znečistěné ulice , ale že právě kynologové na základě vlastních zkušeností a odborných znalostí vědí, že navrhovaný zákon tuto situaci nezmění . Značně ovlivnit ji ale může ze strany státu a příslušných institucí důsledné využívání stávajících zákonů a zavedení povinného identifikačního označení psů a na něm postavené evidence. Teprve na základě splnění těchto požadavků může být naplněna podstata opatření, kterou je "zodpovědnost majitele nebo držitele zvířete ( dalo by se říci že jakéhokoliv) a z ní vyplývající případné postihy. Stále platí staré české přísloví které říká : "Jaký pán, takový pes".

Vladimíra Tichá
tisková mluvčí ČMKU

rtw.jpg (10883 bytes)

Další na řadě ?
ost.jpg (13001 bytes)

Přijďtě demonstrovat za
naše PSY !!!
DEMONSTRACE 22.1.2001 na Václavském náměstí u sochy sv. Václava 15:00-18:00 je oficielně OHLÁŠENA A POVOLENA. Program připravil Petr Škaloud.

Papírová petice "Jeden Metr" ke stažení a vytištění ve formátu pdf

Zde je INTERNETOVÁ VERZE PETICE, ke které se můžete také přidat. Bohužel prý nemá žádnou právní váhu, tak nezapomeňte podepsat ještě i tu papírovou.

Nejbližší petiční centrum : Miroslav Stehno, Průchova 1039, Chotěboř tel.569624593
přijďte podepsat !
adoga.jpg (10461 bytes)

apit.jpg (11732 bytes)

dobr.jpg (11289 bytes)

fila.jpg (11832 bytes)

pit.jpg (9438 bytes)

ridg.jpg (10919 bytes)

staf.jpg (12012 bytes)

stafbul.jpg (10737 bytes)