|
|
Bílá zima
Píše se začátek roku 2005
a mě opět posedla touha podělit se o pár zážitků ze života psovstva a
člověčstva. A protože po nemastném počasí konce roku minulého a
částečně i půli měsíce prvého roku tohoto zavítala konečně do našich
končin Paní zima, budou to povídání do značné míry ovlivněná právě
touto skutečností.
|
V půli ledna napadl sníh a to tak, že pořádně. Všechno pokryla duchna ze
sněhové záplavy, hnědá barva blátivé přírody se zaskvěla zářivě bílou a
procházky se změnily z někdy až nepříjemné povinnosti na činnost
povznášející a radostnou. A to nemluvím jenom o sobě i Bekky byla, jako
každoročně, ze sněhu a umrzlého pevna v sedmém nebi a vychutnávala si
krtkování v závějích a probíhačky v hlubokém sněhu. Nožička už jí dělá
úplnou dobrotu a tak jsme se mohli vrátit k procházkám bez vodítka,
pěkně navolno. Košík na papule bere jako samozřejmost. Naše teritorium
je nezměněno, pravidlem je trasa pod "čésádé" ke trati, okolo Borovčáku
a podle lesa přes silnici, k zahrádkám a okolo "Koštíře" domů. A právě
na této trase mě napadlo, když jsem viděl, jak Bekky s nosem u země
sleduje zvířecí chodníčky a já zahlédnul na dálku i pár srnek (Bekky
jsem odsměroval na druhou stranu), že to ta zvířátka asi nemají zrovna
moc lehké a že my doma máme ve sklepě nějaká ta unavenější jablíčka z
loňské úrody ...
A příští procházku jsem měl už baťoh s dobrotama na zádech. Vyhlídnul
jsem si jeden smrček na kraji lesa a všechna jablíčka, pár mrkví a
nějaký košťál od čínského zelí (všechna to zelenina zakoupená v obchodě) jsem pěkně naaranžoval pod jeho větve.
Jen si dejte do nosu, lesní obyvatelé ! A taky, že dali, zavítali
jsme tam až obden a podle stop jsem mohl vidět, že párty to byla určitě
vícehlavá, jablíčka byla pryč, jenom mrkve a zelí bylo netknuté ... že
by zvířátka věděla něco, co my ne ? No nic. Z baťohu na zádech
jsem opět doplnil jablečnou nabídku.
Co vám budu povídat, chodíme takhle teď s Bekkynkou k našemu smrčku
pravidelně nepravidelně, já s baťohem a Bekky s čichací zvědavostí a zvířátka nás
zatím ani jednou nezklamala. Jenom ty mrkve a to zelí je tam pořád ... |
|
|