|
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
Všechno je relativní
Ano, všechno je relativní, hlavně čas. Ještě před pár dny jsme vlastně měli léto před sebou a teď už je to pomalu na rekapitulaci ... Léto, bylo ale vlastně roku 2005 léto !?! Tedy, abych se popravdě přiznal, jak roky přibývají, pomalu se pro mě stávají synonymem letní pohody spíše příjemný stín a chladivé vlaho ... Óóó´, to jsem si naběhl ! Teď mi jistě s trochou škodolibosti řeknete, že to jsem si letos tedy opravdu užil ... |
|
Ale pozor ! Jistě, mám rád stín a
vlaho, ale pouze jako alternativu k pálícímu slunku a letnímu vrcholnému
žáru ! Kdy jindy můžete stín a chládek dosyta vychutnat ? Jenom v
protikladu k slunečním paprskům a polednímu parnu. Zkrátka mám rád
možnost volby a ne být skoro celé léto navlečený do svetru a za přítele
mít deštník ... Omrzelo mě sluníčko ? Posezení s knížkou na lavičce pod jabloní je sympatickou výzvou a není nad chladivé vlaho v oblíbené zahradní restauraci. A na procházky ? Pěkně brzo ráno nebo za podvečerního přítmí. Jak jsem řekl, na létu miluju tu svobodu výběru, kdy si můžu vybrat jestli půjdu k vodě nebo do lesa nebo do té zahradní, svobodu, která nám v naší zeměpisné šířce v jiných ročních obdobích moc dána není ... No, ale co tedy s tím letošním létem ? Přeci to moje povídání nemůže být jen smutným povzdechem nad nepovedeným počasím ... A co takhle se spustit na všechny čtyři a podívat se na uplynulé měsíce úplně z jiného úhlu ? Takže ještě jednou : " Tohle léto bylo paráda ! ". A berte to tak, že uvedený výrok o létu není obrazem mé mysli lidské, nýbrž vcítěním se do pocitů naší psí kamarádky. Jen si to zkuste v parném letním odpoledni, za úmorného slunečního žáru a bez naděje na chladivé deštivé vlaho se navléci do černého, hustého kožichu ... Nó ?!? Představujete si to ? Že si to ani představit nedovedete ? No vidíte! A tak se nedivte, že se ti naši zimně oblečení čtyřnožci stávají v takovém počasí mátohami s jedinou otázkou v jinak trápením skoro prázdných očích : "Kdy už to skončí ?". Nejinak naše Bekky. Z jejího úhlu pohledu je tedy způsob letošního léta opravdu šťastným. Žádná nepřiměřená horka, naopak chladivé klima s množstvím osvěžujících deštíků, které na zahrádce udržují trávu pro válení a pro hry pěkně šťavnatou a pružnou. Óóóó a ty louky a lesy na procházky ! Stále sytě zelené, plné letních vůní a svěžího, vlhkého vzduchu, no paráda ... splnění psího snu o příjemném létu. Ano, to jsem vyčetl z radosti z pohybu a z očí té naší psici v krtčím kožíšku s tygřími znaménky zrovna včera na procházce do lesa. Šmejdila, čmuchala, válela se, až jsem se při pohledu na ní tak trochu zastyděl. Na co si my člověci pořád stěžujeme ? Že je chladné léto ? No alespoň nezchoulostivíme. Že moc prší ? No alespoň bude pěkně zalito a zásoby životodárné tekutiny se doplní. Co by za to v takové Africe dali ... Zkusme si tedy i my na tom letošním létu najít něco pěkného, vyléčit si oči unavené od počítačů a televizí pohledem na sytě zelenou přírodu a chválit vlhké lesy za blahodárné účinky na naše dýchání, za fantastickou úrodu hub. Zkrátka, řekněme si s naší Bekky : " I letošní léto budiž pochváleno ! ".
To jsem to pěkně
optimisticky otočil, že ? To jsem tomu dodal : " Keep smiling ! "... Ale
přeci jen, jak se zvednu zpátky na dvě, úhel pohledu se mění, pochyby
přicházejí a už se mi ta optimistická optika zase trochu mlží od deště
... |
|
|
