Očista musí být
Čas opět předvedl jednu ze svých bleskových zkratek, půlrok se sešel s půlrokem, Bekky skončilo její první letošní hárání a přišla tudíž chvíle pro celkovou jarní očistu naší rotvajleří slečny a celého jejího příbytku. S hygienou to, pravda, u Bekky zas až tak moc nepřeháníme, příroda má v psím případě vysokou samočistící schopnost, leč šampónovou koupel a dezinfekci kotce s boudou, jakož i vyprání psího lůžkového textilu dvakrát ročně považujeme za očistný standard.

Aby tedy nebyla mýlka, že po zbytek roku necháváme naši černou dorostenku v nepořádku a špíně, to ne ! Samozřejmostí je každodenní vyklepání spacích dek a koberečků a týdenní zametení kotce a boudy. Ale jak říkám, velká hygiena je dvakrát do roka.
Již zaběhnutý rituál příprav začal pátečním nákupem půlky kuřete a dezinfekčního prostředku (Savo). Dezinfekční prostředek je jasný, půlku kuřete vysvětlím později (tušíte správně). Následovalo vyklizení všech věcí z kotce a boudy - podlážky, hračky, koberečky. A odstartoval vlastní proces úklidu. Nejdříve suché vymetení nečistot z podlahy, ze stěn i z podlážek, vyhnání pavouků z koutů a zákoutí, poté se rozeběhl mokrý proces očisty. Pro začátek vystříkání kotce vodou hadicí s rozprašovacím nástavcem a vytření boudy, poté namíchání dezinfekce do postřikovače, změna mého oblečení v protichemické a vlastní dezinfekce kotce a boudy rozprášeným postřikem ze zmíněného zahradního postřikovače. Potom chvíle odpočinku, zdůvodněná dobou pro chemické působení přípravku.
A kdeže byla v té době Bekky ? Uklizená ve sklepě, neboť jakékoli stříkání čímkoli u ní vyvolává nekontrolovatelný zájem a výpady proti stříkací hadici, s úmyslem její totální likvidace. A v případě postřiku dezinfekcí by to dopadlo špatně, proto ta izolace.Cimerka dále pokračovala smytím dezinfekce opětovným ostříkáním vodou a přírodním osycháním omytých ploch, boudy a podlážek a také vypráním všeho spacího textilu s přísadou dezinfekce. Takže to byl pátek. Zbývá k němu ještě dodat, že ke spaní se tentokrát Bekky uložila na svém oblíbeném místě ve sklepě, protože její klasický příbytek nebyl ještě pobytu schopný, neboť provlhlý.

A přišla sobota, druhý očistný den, den s koupacím programem. Na tomto místě vám splatím dluh vysvětlení nebo spíše potvrdím vaše úvahy ohledně účelu páteční koupě grilovaného kuřete, coby potřeby k hygienické kúře. Vaše myšlenky se opravdu ubíraly správným směrem - ano, bylo zakoupeno pro Bekky a byl to úplatek. Ospravedlnění této korupční aféry je však nasnadě a vychází z faktu, že Bekky vodu zrovna nemiluje. Tedy stříkací a stojatou. Je ochotna běhat v zurčícím potůčku a dovádět jak vydra za úplňku, v rybníku však akorát tak po bříško a zahradní hadici považuje vůbec za zákeřného tvora, proti kterému sice odvážně útočí, avšak v případě zasažení vodním proudem zbaběle prchá.
Zkrátka odmala až do teď to není žádný vodník.
Proto už před  jejím prvním koupáním (někdy v osmi měsících) jsem stál před otázkou, jak to zaonačit, abych jí nezpůsobil trauma a proces koupání jí navždy neznechutil. Měl jsem načteny různé příručky o výchově, ptal jsem se zkušenějších a nakonec mi z toho vyšel klasický výchovný postup - lepší zapůsobit pozitivně hned ze začátku než později lámat případné negativní reakce. Zkrátka Bekky má odpor k vodě deroucí se jí do kožíšku, je tedy nutné zapůsobit tak silným kladným šokem, který tento odpor  vyruší a převáží do chutě nechat se smáčet, šamponovat a drbat. A co je pro Bekky stimulem číslo jedna ? Jídlo ! A které jídlo může pozitivní chuťový šok způsobit i mně ? Grilované kuře !
Bylo rozhodnuto, použití voňavého úplatku bylo s úspěchem vyzkoušeno a stalo se samozřejmou součástí koupací technologie. Celé to vypadá takto. Nejdříve jsou přinešeny do prádelny koupací necky, instalována mycí hadice s nástavcem, kuřátko nakrájeno na drobné kousky a my všichni tři člověčí příslušníci smečky připraveni do pohotovostní polohy. Následně já přivedu Bekky, která již v současné době v očekávání příštích dobrot sama rychle vklouzne do necek, syn Míša seřizuje tlak a teplotu vody a panička Hanička zaujme v záhlaví necek pozici v důlěžité funkci motivátora-krmiče s miskou plnou kuřecích soustíček. Rotvička stojí poslušně v neckách, zepředu motivována kuřátkem a já se mohu nerušeně věnovat své úloze hlavního lazebníka.Smáčím, šamponuji, drbu, smáčím, šamponuji, drbu, smáčím a na závěr frotýruji do zavlhla.
Celá procedura trvá asi patnáct minut, do tohoto limitu se musím vejít, neboť je to limit životnosti nakrájených soust.

Pak Bekky vyskakuje z necek - vykoupaná, voňavá a spokojená. Já jsem ufuněný, mokrý až za ušima, ale také spokojený. Splihlou německou myšku potom ještě bereme do bytu, kde ji dlouhou chvíli zpestřujeme nějakým tím tvrdým rohlíkem, aby kuřátku v bříšku nebylo smutno a aby se zvýšilo vyzařování energie za účelem rychlejšího dosušení.
Takže takto, dle výše popsaného a osvědčeného scénáře proběhlo i letošní sobotní koupání se vším všudy. Jediným vybočením byla skutečnost, že si Bekky v nestřežené chvíli svůj dosušovací pobyt v bytě vylepšila zkonzumováním jednoho z pěti plátků masa, určených na výrobu řízků pro Míšův týdenní výlet na vodu. Vyzařování energie bylo tak ještě intenzivnější a dosušování rychlejší. Ale jinak vše v normě a letošní první "velká psí hygiena" byla úspěšně završena. Máme tudíž zase na půlrok klid a hřeje nás vědomí, že jsme se o naše zviřátko, tak jako ostatně vždycky, zase dobře postarali.